Nedáme!

14. srpna 2007 v 18:11 | Daze |  Harry Potter a kouzlo lásky
Přidávám další kapitolku. Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho. Měla jsem ji napsanou už dlouho, ale zatím leží u beta-readerky. Ale teď jsem se rozhodla, že už jí sem dám...

,Ne! To není on,' zadoufal Harry a protřel si oči. Nic se bohužel nezměnilo. Rozběhl se za ním, ale on mu unikl. Harry neváhal a rozběhl se zpět do domu.
"Pryč! Všichni musíme okamžitě pryč!" křičel.
"Harry, uklidni se a řekni nám, co se děje," řekl pan Weasley a chytil ho za ramena.
"Červíček... Byl tady... Určitě chtějí zaútočit..." soukal ze sebe Harry zmatečně. Pan Weasley na něj chvíli vyděšeně koukal. I všichni ostatní tam jen konsternovaně stáli a koukali na něj. Hermioně vypadl z ruky hrnek s kafem.
"A jsi si jistý? Já jen, že... Nemohla to být prostě obyčejná krysa?" zeptal se po chvíli pan Weasley.
"Jsem si jistý." Pan Weasley se mu ještě chvilku koukal do očí, ale pak se otočil na zbytek rodiny.
"Balit! Všichni! Do 3 minut, ať jste dole. Odletaxujeme se na Ústředí a pak svoláme Řád. Hermiono, pomož prosím Ginny. Charlie, ty vezmi ještě všechno potřebné z kuchyně já, zařídím obývací pokoj. Ty Molly, neplakej a jdi mě a sobě zabalit šaty. A pospěšte si!" rozdal pan Weasley rozkazy a všichni se rozutekli. Do dvou minut už všichni stáli u krbu a měli sbaleno. Paní Weasleyová hlasitě štkala a Harry se jí pokoušel utišit.
"Jsme tu všichni?" přepočítával je pan Weasley. "Máte všichni všechno? Dobře, první jde Molly a pak hned Ginny s Hermionou. Pak Ron, Harry, Fred, George, Charlie a já," řekl pevně a už podával své ženě květináč s Letaxem.
"Grimmlaudovo náměstí 12," vykřikla paní Weasleyová a zmizela v plamenech. Všichni ji poslušně následovali a za chvíli se už všichni mačkali u krbu na Ústředí.
"Remusi, co se to děje?" vyšla z jedné ložnice Tonks a protáhla se. Když konečně otevřela oči, zrudla a urputně se snažila stáhnout Removu košili o trochu níž. Ginny a dvojčata se zasmáli, ale pan Weasley je zpražil pohledem. To už vyšel i Remus, který se hned schoval za Tonks, protože vyšel pouze v trenkách.
"Co se stalo?" zeptal se a hlavou vykoukl zpoza zad Tonks.
"Chystá se útok na Doupě." Remus vyskočil nedbaje svého sporého oblečení a odběhl do vedlejšího pokoje.
"Svolal jsem Řád, za chvilku tu všichni budou a vydáme se k Doupěti," řekl hned, co se vrátil. Molly mezitím poslala kufry nahoru.
"Remusi, zlatíčko, ty se jdi nejdřív obléct," řekla mu Molly. Remus, který očividně zapomněl, že se tu prohání jen v trenkách, zrudl a odběhl zpět do ložnice. " A vy si všichni oblečte ten hábit, co nám dali Fred s Georgem. Vy čtyři nemusíte," řekla a otočila se k Harrymu, Hermioně, Ronovi a Ginny.
"Ale mami, je to i můj dům. Chci za něj bojovat!" protestoval Ron a Hermiona s Harrym přikyvovali hlavou.
"Molly, má pravdu. Navíc už mu je 17. A Harrymu a Hermioně bránit nemůžeš," zastal se je pan Weasley.
"Fajn!" řekl paní Weasleyová nakvašeně. "Ginny, mazej nahoru!" Ginny něco zabrblala, ale nakonec se vydala nahoru. Harrymu se viditelně ulevilo.
"Díky, tati," řekl Ron.
"Dejte na sebe pozor a ještě něco," řekl pan Weasley a poklepal na jejich hábity. "Nasaďte si kapuci, ať vás nikdo nepozná. Začaroval jsem ji proti stržení. Celý Řád to tak dělá. Není zrovna moudré se bez maskování účastnit akcí řádu." Všichni tři přikývli a vytáhli své hůlky. Ostatní z Řádu už dorazili.
"Tak jde se," zavelel Remus. "Doupě jim nedáme!"
Všichni jednohlasně zakřičeli: "Nedáme!" a přemístili se před Doupě.
Před Doupětem stál houf smrtijedů a snažili se prolomit ochranná zaklínadla.
"Podívejte!" vykřikl jeden z nich posměšně a ukázal na členy Řádu. "Vypelichaní ptáci už jsou tady. Zábava konečně může začít!" dořekl a smrtijedi se zasmáli.
"Carrowe, taky tě rád vidím," řekl Moody jízlivě. "Mdloby na tebe!" zaútočil na něj, ale on uskočil. Pro ostatní to byl signál, aby začali boj. Na Harryho zaútočil nějaký hubený zakuklenec.
"Crucio!" vypálil hned na Harryho, ale Harry uhnul.
"Bex!" zaútočil na něj Harry a jeho kletba zasáhla cíl. Smrtijed dostal záchvat kašle.
"Expeliarmus! Mdloby na tebe! Pouta na tebe!" vykřikl rychle Harry. Zaskočenému smrtijedovi vylétla z ruky hůlka a spoután se svalil k zemi. Harry si strčil jeho hůlku do kapsy a naposledy nad ním mávl hůlkou: "Petrificus totalus!" Spokojeně se ušklíbl a rozhlédl se kolem. Lidé z Řádu si vedli docela dobře. Nevěděl sice, kdo je kdo, ale vyhrávali. Nedaleko od něj uviděl někoho z Řádu, jak bojuje s dvěma smrtijedy najednou. Rozběhl se mu na pomoc.
"Oppugno!" vykřikla postava a na jednoho smrtijeda zaútočilo hejno ptáčků.
,To je Hermiona!' uvědomil si Harry a zakřičel: "Levicorpus!" Zmatený smrtijed visel hlavou dolů.
"Expeliarmus!" zahřměla další postava a smrtijedovi vylétla hůlka z ruky. Harry toho využil, smrtijeda svázal a omráčil. Mezitím se druhý smrtijed zbavil hejna ptáčků.
"Myslela sis, že se mě tímhle hloupým školáckým kouzlem zbavíš?" vykřikl smrtijed. "Crucio!" zvolal a Hermiona se svalila na zem v bolestných křečích.
"Ty svině!" vykřikl ten, co před chvílí odzbrojil smrtijeda, a Harry v něm rozpoznal Rona.
"Impedimenta!" zahřměl Ron a Smrtijed odlétl od Hermiony.
"Furnunculus!" zaútočil na něj Harry a smrtijedovi se na těle objevily bolestivé vředy.
"Soreo!" přidal se Ron se svým bolákovým zaklínadlem.
"Expeliarmus!" zakřičela Hermiona, která se už stačila vzpamatovat, a smrtijed přišel o hůlku.
"Mdloby na tebe!" omráčil ho Ron a následně ho i spoutal. Znechuceně si odplivl k jeho nohám.
"Hermiono, jsi v pořádku?" zeptal se Ron starostlivě.
"Jsem. Děkuji, že jste přišli. Bez vás bych to nezvládla."
"Od toho jsou kamarádi," řekl Ron a rozhlédl se kolem. Bylo dobojováno. Zachránili Doupě.
"Asi bychom měli ty dva dopravit k ostatním," řekl Harry a ukázal na místo, kde se shromažďovali lidé z Řádu.
"Mobilicorpus!" vykřikla Hermiona s Ronem a oba smrtijedi se vznesli do vzduchu.
"Výborně," pochvaloval si Remus, když je uviděl. "Další dva."
"Reme, jsi v pořádku?" zeptal se Harry starostlivě a díval se na ošklivý šrám na rameni.
"Harry, jsi to ty? Sundejte už si ty kápě," řekl Remus.
"Opravdu to vypadá ošklivě," řekla Hermiona. "Měl bys zajít za madam Pomfreyovou."
"Ty bys za ní měla jít taky," vložil se do toho Ron.
"Rone, já jsem v pořádku."
"Zrovna na tebe použil zakázanou kletbu!" namítl Ron.
"Cože?" vyhrkl Remus.
"Děkuji, Ronalde, ale vzpomínám si na to i bez toho, abys mi to připomínal," vyprskla Hermiona.
Harry vycítil nebezpečí a tak se raději zeptal Rema, jestli je někdo z Řádu zraněn.
"Všichni budou v pořádku. Kingsley a Hestia si chvilku pobudou v nemocnici a Charlie má ošklivou ránu na stehně, ale bude v pořádku."
"A smrtijedi?" zajímal se Ron.
"Většina unikla. Ale deset jsme jich zajali. Poslali sem asi nějaké nováčky. Nebyli zrovna moc schopní a Znamení zla mají čerstvě vypálené. Ze starých známých tu byl jen Carrow, který je vedl, ale unikl," řekl Remus a začalo ho hřát zrcátko.
"To je signál," vysvětlil jim Remus, když pokýval hlavou do zrcátka. "Už můžu přenést smrtijedy na ministerstvo. Vy tři se hned vraťte na Ústředí. Molly tam na vás už čeká. A ty, Hermiono, si zajdi za Poppy. Rone, dohlédni na ni," řekl Remus a spolu se smrtijedy se přemístil pryč.
"Hermiono, Remus s Ronem mají pravdu. Měla bys za ní zajít," přimlouval se za ně Harry.
"Dobře, zajdu tam, ale teď bychom se už měli přemístit zpět. Zůstali jsme tu mezi posledními," řekla Hermiona a všichni tři se přemístili.
"Rone, Hermiono, Harry, jste v pořádku," vykřikla paní Weasleyová a sevřela každého v objetí. "Kde jste byli tak dlouho. Kromě Arnolda už tu všichni jsou," dodala vyčítavě. Ron jen něco zamručel, vzal Hermionu za ruku a táhl ji dovnitř. Harry se vydal hned za nimi.
"Rone, to opravdu není nutné. Madam Pomfreyová teď má určitě spousty práce. Zajdu za ní později," snažila se protestovat Hermiona, ale Ron se nedal. Dotáhl ji až do pokoje v prvním patře, kde byla provizorní ošetřovna.
"Co se vám stalo, slečno," zeptala se bradavická ošetřovatelka.
"Nic se-,"
"Použili na ni Cruciatus," skočil ji do řeči Ron a Hermiona po něm vrhla nasupený pohled.
"Boha jeho," vyhrkla a odběhla pro nějaký lektvar. Naštvaně něco mumlala a občas bylo slyšet: "Tak mladá!" nebo: "Vždyť je to ještě dítě!"
"Tohle vypijte," řekla ošetřovatelka nekompromisně a podala jí dvě lahvičky. Hermiona v nich poznala Posilňující a Uklidňující lektvar. Bez protestů je vypila.
"Tak teď se jděte pořádně prospat. Tady pan Potter a pan Weasley na vás dají pozor, že ano?"
"Ano, madam," přikývli oba naráz a společně s Hermionou odešli z ošetřovny do jejich ložnice.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 14. srpna 2007 v 21:28 | Reagovat

To bylo úúúžasný!!! a dost napínavý!! ach, bože! píšeš nádherně! vážně nevím, co mám na to říct! poprvé čtu povídku na téma harry potter...ale tahle vážně moc povedená...namám slov, prostě krááááása!!!

2 adad adad | E-mail | Web | 14. srpna 2007 v 22:11 | Reagovat

Fakt se ti ta kapitola moc povedla!

3 Polgara Polgara | E-mail | Web | 14. srpna 2007 v 22:12 | Reagovat

Skvělý, úžasný, suprový...eh prostě píšeš výborně a už se těším na další.

4 Ylil Ylil | Web | 16. srpna 2007 v 9:58 | Reagovat

supeeeer!!!!! ty jo na to že je to o HP tak se mi to fakt líbí...

5 Ililik Ililik | E-mail | Web | 19. srpna 2007 v 8:47 | Reagovat

Je pravda, že tohle je asi jediná povídka s Harrym, kterou čtu. To asi proto, že tahle je vážně kvalitní.

6 Sherina Sherina | 19. srpna 2007 v 17:44 | Reagovat

moc pěkná kapitolka

7 Daze Daze | E-mail | 19. srpna 2007 v 21:06 | Reagovat

Díky moc:-)

8 Ewilan Ewilan | Web | 20. srpna 2007 v 16:42 | Reagovat

co takhle spratelit?;-))a novou kapitolu:-D

9 Daze Daze | E-mail | 20. srpna 2007 v 17:32 | Reagovat

Ewilan: Moc ráda se spřátelím:-) No a s tou kapitolou... Budu se snažit;-)

10 Martina! :) Martina! :) | Web | 22. srpna 2007 v 17:56 | Reagovat

Hezkéééééé...honem další kapču :), kdyžtak se stav i u mě. díkes!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama