Oslava

5. června 2007 v 19:17 | Daze |  Harry Potter a kouzlo lásky
další kapitola... už 5.

"Všechno nejlepší!" vykřikli všichni, když Harry vkročil do dveří. Musel se rychle opřít o stěnu, aby vydržel stát, když se na něj všichni vrhli a chtěli mu popřát hodně štěstí. Jako první se ho zmocnila paní Weasleyová. Chvíli ho dusila ve svém objetí, ale pak se ho začali naštěstí dožadovat i ostatní. Když už byl Harry od všech přidušený a od všech měl rozdrcenou ruku, dal se do rozbalování dárků. Bylo jich požehnaně a Harry měl za všech radost.
Po rozbalení všech veledarů, darů i dárečků se pustili do dortu a dalšího občerstvení. Po 3 hodinách oslavy musela většina odejít. Harry toho chtěl využít a promluvit si s Ginny, našel ji stát osamocenou v rohu. Chvilku si dodával odvahy, ale pak nebojácně vykročil pravou nohou.
"Děkuju za dárek,"začal Harry.
"Nemáš vůbec zač," řekla Ginny a usmála se na něj.
"Ginny, já…" začal Harry a Ginny zbystřila pozornost, " Já se omlouvám. Udělal jsem chybu." V místnosti osaměli, Hermiona odtáhla nic nechápajícího Rona a Tonks Remuse spolu s dojatou paní Weasleyovou.
"Neomlouvej se."
"Ne, já musím. Udělal jsem chybu. Nikdy jsem tě neměl opustit. Hrozně si mi chyběla," řekl a sklonil hlavu. Hrozně se bál její reakce. Ginny se jen usmála a stoupla si blíž.
"Jak moc jsem ti chyběla?" zeptala se a ještě víc se k němu přiblížila.
"Víc než si dokážeš představit." Ginny se usmála a políbila ho.
"To, to znamená, že se na mě nezlobíš?"
"Ne, nezlobím."
"Ale…"
"Uznávám, ze začátku prázdnin jsem vztek měla, ale věděla jsem, že to neznamená, že bys mě neměl rád. Pak mi přišel ten dopis od Brumbála. Vždycky mě udivovalo, jak může všechno vědět."
"Měl bych mu poděkovat," řekl.
"Taky si mi chyběl," řekla a objala ho. Byla tak šťastná, že je zase s ním.
"Ehm, ehm," ozvalo se za nimi lehké zakašlání, "Nerad ruším mládeži, ale ještě jsem ti nepředal dárek, Harry," omlouval se Remus.
"A to sis na to vzpomněl až teď?"
"Vlastně jsem čekal až se vy dva usmíříte."
" Ale jak…" divila se Ginny, ale Remus ji zastavil.
"Jak jsem to mohl vědět? To byla přeci jasná věc. Věděli to všichni," vysvětlil jim Remus a obdaroval je zářivým úsměvem.
"Vidím, že si to vyloženě užíváš," řekl Harry s úšklebkem.
"To si piš," a jeho úsměv byl ještě zářivější než před tím. "Tváříš se stejně jako James, když poprvé šel ven s Lily."
"A nezapomněl jsi náhodou proč jsi sem přišel?" rýpl si Harry.
"Nezapomněl. Stojí to na stole."
"Ale vždyť to je moje myslánka po Brumbálovi."
"Ano, ale pokud zaostříš, všimneš si malé lahvičky, která stojí hned vedle," rýpl si na oplátku Remus.
"To je tvoje vzpomínka?" Remus přikývl.
"A na co?"
"Na to přijď sám," řekl Remus.
"Můžu s tebou?" zeptala se Ginny.
"To víš, že jo," usmál se, vzal jí za ruku a společně se ponořili do vzpomínky.

Ocitli se v malém rozkošném kostelíčku. Bylo tam plno lidí.Většinu neznal, ale po chvíli rozeznal Brumbála, profesorku McGonagallovou, Křiklana, pana a paní Weasleyovou, spolu s nimi tu už byl i malý Bill, Charlie, Percy a Fred s Georgem už byli na cestě, Moodyho, který měl ještě celý obličej a spoustu dalších lidí, které znal jen z fotografií. Všichni vypadali o dost mladší jen Hagrid vypadal pořád stejně. Podíval se na Ginny, které s nadšením pozorovala jejich rodinu za mlada.
"Podívej se na Percyho, ten všechny prudil i v necelých dvou letech," smála se při pohledu na Percyho, který neustále šťouchal Billa do ruky a chtěl mu něco říct nebo spíš zažvatlat.
Harry se musel usmát. Ještě chvilku se díval na osazenstvo kostela, ale pak ho napadlo otočit se k oltáři.
"Siriusi?" vyhrkl a do očí se mu tlačily slzy. Očima bloudil dál, viděl Remuse a pak toho zrádce. V klidu si tam stál a Harry začínal vidět rudě.
"Harry klid, tím nic nespravíš. Raději se koukni, kdo stojí tamhle," řekla Ginny a nasměrovala Harryho tím správným směrem.
"Tati?" řekl při pohledu na černovlasého mladíka, který nervózně postával vedle kněze.
"Takže tohle je svatba mých rodičů?" rozzářil se Harry.
"A to ti to došlo až teď, blesku?" dobírala si ho. Ještě chtěla pokračovat, ale dveře kostela se otevřely a v nich stála Lily Evansová s panem Evansem. Pomalým krokem se blížili k oltáři. Lily vypadala úchvatně, měla na sobě bílé šaty s dlouhou vlečkou a v rukou držela kytici bílých růži. James se při pohledu na ní rozzářil jako sluníčko. Ostatní Pobertové se také usmívali a Sirius ukázal na Jamese dva zvednuté palce. Pan Evans už dovedl svou dceru k oltáři, předal ji ženichovi a usadil se vedle své ženy, které stékaly po tvářích slzy štěstí.
"Tak tohle jsou mí prarodiče!" vydechl Harry, ale pak už jen mlčky sledoval obřad.
"Sešli jsme se dnes, abychom…" začal kněz, ale Harry ho moc nevnímal. Díval se na mámu a tátu, jak sou šťastní. Všiml si, jak se jeho táta nervózně ohlédl, když se kněz ptal, zda-li má někdo nějaké námitky. Všiml si, jak se mu oči ještě víc rozzářily, když mu máma řekla své ,Ano', jak se jemu i mámě klepaly ruce, když si vyměňovali prstýnky, jak si oba dva oddechli, když jejich manželství bylo uznáno za právoplatné a mohli se políbit, jak zářili štěstím, když procházeli kostelem jako manželé Potterovi, jak se oba usmáli na Siriuse, když očaroval strop tak, aby z něj padali okvětní lístky růží a jak oba ruku v ruce přijímali gratulace a nechali na sebe házet rýži pro štěstí. Obraz se pomalu začal rozplývat a Harry s Ginny se vrátili zpět do reality.
"Děkuju Remusi," řekl a objal ho.
"Není zač Harry," odvětil Remus s úsměvem. "Doufal jsem, že ti tím udělám radost."
"Udělal a velkou."
"Tak to jsem rád, ale teď už musím jít. Mám nějaké povinnosti. Mimochodem, chce s tebou, Ronem a Hermionou mluvit profesorka McGonagallová. Přijde za vámi večer. Mějte se."
"Ahoj," rozloučili se s ním oba a vrátili se k činnosti, při které je Remus vyrušil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 katie katie | Web | 6. června 2007 v 16:59 | Reagovat

nádhera fakt moc hezký

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 6. června 2007 v 18:16 | Reagovat

to je nádhernééééé!!! vážně moooooc krásné!!! doufám, že bude další kapitolka brzy :D

3 Kaitlin Kaitlin | Web | 6. června 2007 v 18:30 | Reagovat

Nádherná kapitolka..=) mooc se mi líbí..stejně jako celý příběh..jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.

4 Naja Naja | 6. června 2007 v 18:46 | Reagovat

skvělý!!! a uplne pekne rozepisujes...a taky me prekvapil dopis od Brumbala..ne jeho obsah ale jak byl napsany...presne,jak by to rekl brumbal od rowli....:D.. umis se vcitit do postav :D gratuluji...a pls..pokracko :D

5 Tirael Tirael | Web | 12. června 2007 v 15:47 | Reagovat

pěkný

6 Anorien Anorien | E-mail | 9. července 2007 v 17:08 | Reagovat

úžasný jako vždycky...hlavně ta vzpomínka

7 Ililik Ililik | E-mail | Web | 12. srpna 2007 v 21:40 | Reagovat

Ta vzpomínka byl vážně dobrej nápad...píšeš fakt úchvatně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama